Bára je lékařka, vědkyně a také bývalá profesionální kajakářka. V medicíně si vybrala obor, který je pro ženy pořád trochu výzvou – chirurgii. „Jako společnost jsme stále ještě nepřijali fakt, že žena, která má děti, může i nadále rozvíjet svou kariéru. Já byla vychována v tom, že když mě něco baví a naplňuje, měla bych za tím jít.“ Za klíčové považuje Bára to, že našla zaměstnavatele, který toto téma vnímá citlivě a vytváří tak diverzitní prostředí. „Penalizace mateřství je v lékařském prostředí pořád běžná. Nejedná se o systém, který by podporoval zkrácené úvazky. Já jsem ale cítila, že nechci měnit samu sebe, ale spíše rozbourat tyto stereotypy.“ Tvrdohlavost a odhodlanost, kterou Bára přiživila u vrcholového sportu, dopomohla k tomu, že je dnes maminkou dvou dětí a zároveň uznávanou odbornicí.

Kateřina před mateřstvím pracovala hned v několika médiích – televizi Nova, ÓČKU nebo rádiu Evropa 2. Právě z pravidelného ranního vysílání v prestižním čase Ranní show s Leošem Marešem a Patrikem Hezuckým nechtěla vypadnout, proto se rozhodla po půl roce na rodičovské dovolené pokračovat v práci. „Vstávám v 5 ráno a jezdím na ranní vysílání do rádia. Partner je za mě klíč ke všemu. I návratu do práce. Pokud vás podpoří, což si myslím, že by z podstaty partnerství mělo vyplývat, všechno jde,“ říká Kateřina. Zároveň doporučuje ostatním ženám: „Důležité je podle mě se se šéfem předem co nejlépe domluvit na tom, jak si představujete budoucí fungování a časový horizont svého návratu. Když jsou jasně stanovená pravidla, je pro zaměstnavatele určitě mnohem snazší za vás například naplánovat dočasnou náhradu.“

Než se stala maminkou, pracovala jako marketingový specialista v korporaci zaměřené na správu komerčních nemovitostí. Práce v korporaci je časově náročná, a proto po odchodu na rodičovskou netušila, jestli se bude moci vrátit na stejnou pozici. „S dětmi trávím čas ráda a ráda se jim věnuji, naplňuje mě to, ale zároveň chci vědět, že jsem potřebná i někde jinde.“ Během rodičovské tedy uvítala seznámení s novými možnostmi, například i skrze MUMDOO, kde už měla na starosti pár projektů, kterým se mohla věnovat z domu, během poledního spánku dítěte nebo večer. Občas od svého okolí slýchávám zažité reakce typu: jsi máma a ta je doma a stará se o děti. Já s tím nemám problém, jsem ráda, že mám možnost být s dětmi doma, je to pro ně důležité. Ale pokud žena chce nebo z nějakého důvodu musí jít do práce dříve, měla by tu možnost mít také. To je ale ve většině případů problém.“

Než se jí narodila dcera, věnovala se sportu na plný úvazek. „Můj život měl přesný harmonogram a řídil se podle tréninků a závodů. Byla jsem prakticky pořád na cestách.“ Návrat ke sportu po porodu je dle jejích slov velmi individuální disciplína a nelze to plánovat, ale jde se o to pokusit. „Ze začátku jsem sportovala jen pro radost a přidávala se s dcerou k tréninkům mého manžela.“ Po čase ale začala řešit dilema. „Asi zásadní obava byla, aby tím nestrádala dcera. Měla jsem jasně nastavené, že pokud by to bylo na úkor jejího vývoje, sport by šel stranou.“ Náročnost celé situace nakonec Kateřinu vedla k rozhodnutí ukončit svou profesionální kariéru sportovkyně. „Aktuálně jsem v 8. měsíci těhotenství s druhým miminkem a mám o blízké budoucnosti poměrně jasnou představu.“

Lucie miluje děti, možná právě z toho důvodu pracovala v mateřské škole, odkud se po dostudování univerzity přesunula k výuce na základní škole nedaleko Brna. Stále ji však lákalo tvořit něco vlastního – při úvazku i následném těhotenství a péči o dítě tedy začala s přípravou projektu zaměřeného na individuální vzdělávání. Hlavní výzvou je pro ni v současnosti skloubit práci, domácnost, dítě, partnera a přípravy na plánovanou svatbu. Osvědčená strategie spočívá v uspání dcerky a využití každé volné chvíle k práci. „Odmala jsem tíhla k alternativnímu vzdělávání. Proto tedy vznikla vize společenství, ve kterém se budou setkávat děti na domácím vzdělávání. Narození vlastního dítěte jen podpořilo tento sen a jsem ráda, že mi podmínky umožňují pracovat na tom, aby se stal jednou realitou.“